★ Free online encyclopedia. Did you know? page 80



                                               

Znělá dentální frikativa

Znělá dentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem d, číselné označení IPA je 131, ekvivalentním symbolem v SAMPA je D.

                                               

Znělá faryngální frikativa

Znělá faryngální frikativa je souhláska vyskytující se v některých jazycích. V IPA má symbol. Není světově příliš rozšířena, vyskytuje se například v arabštině a hebrejštině, dle rekonstrukcí se nacházela ve i starověké egyptštině. Pulmonická egr ...

                                               

Znělá glotální frikativa

Znělá glotální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɦ, číselné označení IPA je 147, ekvivalentním symbolem v SAMPA je h\.

                                               

Znělá labiodentální frikativa

Znělá labiodentální frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem v, číselné označení IPA je 129, ekvivalentním symbolem v SAMPA je v.

                                               

Znělá palatální frikativa

Znělá palatální frikativa je souhláska, vyskytující se pouze v sedmi jazycích. Jejím znělým protějškem je neznělá palatální frikativa. V IPA se zapisuje jako ʝ, v SAMPA jako j\. Středová souhláska – vzduch proudí převážně přes střed jazyka spíše ...

                                               

Znělá palatální ploziva

Znělá palatální ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɟ, číselné označení IPA je 108, ekvivalentním symbolem v SAMPA je J\.

                                               

Znělá postalveolární afrikáta

Znělá alveolární afrikáta je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem dʒ, pro zduraznění současné artikulace lze zapsat s ligaturou d͡ʒ, číselné označení IPA je 103, ekvivalentním symbol ...

                                               

Znělá postalveolární frikativa

Znělá postalveolární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v mnoha jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ʒ, číselné označení IPA je 135, ekvivalentním symbolem v SAMPA je Z.

                                               

Znělá retroflexní frikativa

Znělá retroflexní frikativa je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ʐ, číselné označení IPA je 137, ekvivalentním symbolem v SAMPA je z`.

                                               

Znělá retroflexní ploziva

Znělá retroflexní ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɖ, číselné označení IPA je 106, ekvivalentním symbolem v SAMPA je d`.

                                               

Znělá uvulární frikativa

Znělá uvulární frikativa je souhláska, která se vyskytuje pouze v některých jazycích. Symbol IPA je ʁ a symbol v X-SAMPA je R. Tato souhláska je jedna z několika kolektivně nazývaných glotálních R, které se vyskytují v evropských jazycích. Obvykl ...

                                               

Znělá uvulární ploziva

Znělá uvulární plosiva je souhláska, vyskytující se v některých jazycích. V IPA se zapisuje symbolem velkého g, totiž ɢ, v X-SAMPA G\. Vyskytuje se poměrně vzácně, mj. v některých jemenských dialektech arabštiny, v inuktitutštině a somálštině. Mí ...

                                               

Znělá velární frikativa

Znělá velární frikativa je souhláska, která se vyskytuje v ruzných jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem ɣ, číselné označení IPA je 141, ekvivalentním symbolem v SAMPA je G. V češtině se převážně v souvislosti s nizozemšt ...

                                               

Znělá velární ploziva

Znělá velární ploziva je souhláska, která se vyskytuje v některých jazycích. V mezinárodní fonetické abecedě se označuje symbolem g, číselné označení IPA je 110, ekvivalentním symbolem v SAMPA je g.

                                               

Afix

Afix je jednotlivý morfém, který se připojuje k základnímu morfému slova – kořenu nebo kmeni. Afixy se používají k odvozování slov nebo k vyjadřování mluvnických kategorií při skloňování a časování.

                                               

Časování

Časování neboli konjugace je zpusob ohýbání sloves. Změna jejich tvaru, nejčastěji pomocí koncovek a pomocných slov, slouží k vyjádření mluvnických slovesných kategorií, jako jsou osoba, číslo, čas, vid, rod a zpusob, které se vztahují k ději či ...

                                               

Elize

Elize je gramatický jev, kdy při použití dvou ruzných slov po sobě odpadá koncová hláska prvního z nich. V písmu se pak vypuštěná hláska označí apostrofem a slova se vyslovují bez oddělení. Elize se vyskytuje například ve francouzštině a v italšt ...

                                               

Koncovka (mluvnice)

Koncovka je zakončení ohebných slov, které se při skloňování nebo časování slova mění. Na rozdíl od předpony nebo přípony nevytváří nové slovo, ale vytváří ruzné tvary téhož slova. V některých tvarech muže koncovka chybět. Koncovka je též často p ...

                                               

Kořen (mluvnice)

Kořen v lingvistice označuje jednotlivý morfém slova, který nese základní význam. Nelze ho dále členit na menší významové jednotky. Přidáváním předpon a přípon a spojováním s jinými kořeny se vytvářejí nová slova a modifikuje puvodní význam. Z je ...

                                               

Lokus (lingvistika)

Na žádném členu konstrukce tzv. nulové značení, angl. 0 či Zero marking. Na řídícím i závislém členu konstrukce tzv. dvojí značení, angl. Double- či HD-marking. Na řídícím členu konstrukce tzv. H-značení podle angl. Head-marking). Na závislém čle ...

                                               

Ohýbání

Ohýbání je modifikace tvaru slova, kterými se vyjadřují mluvnické kategorie, jako je např. pád, číslo, rod, čas, osoba atd. U slov, která se ohýbají, se vždy určitý tvar považuje za základní. Jednotlivá slova případně slovní druhy se rozlišují na ...

                                               

Postfix (lingvistika)

Postfix je druhem afixu, jehož specifikem je, že se připíná až za úplný konec ohebného slova, tj. až za koncovku. Na postfix mužeme nahlížet jako na svébytný druh slovotvorného sufixu. Příklad: kdo- si, koho- si, komu- si, koho- si, kdo- si, kom- ...

                                               

Předpona

Předpona v lingvistice označuje jednotlivý morfém, který se vkládá před kořen základového slova. Předpony patří mezi základní prostředky slovotvorby, při níž se přidáním předpony odvozuje nové slovo od puvodního výrazu. Používají se i kumulativně ...

                                               

Přípona (mluvnice)

Pojmem přípona se v lingvistice označuje jednotlivý afix, který se nachází ve slově, za kořenem slova, nejde-li o další kořen slova nebo o koncovku. Jde o synonymum k termínu derivativní sufix. Koncovkou se pak nazývá zejména ta část na konci slo ...

                                               

Slovesný zpusob

Zpusob je mluvnickou kategorií slovesa, která popisuje vztah slovesa a skutečnosti či záměru. Mnoho jazyku vyjadřuje odlišnost zpusobu skrze morfologii, ohýbání slovesa.

                                               

Stupňování

Stupňování v lingvistice znamená tvoření tvaru 2. a 3. stupně, vyjadřujících stupeň vlastnosti přídavných jmen a příslovcí. Ze syntaktického hlediska muže být prováděno buď odvozováním slov pomocí ohýbání, nebo skládáním základního tvaru se stupň ...

                                               

Sufix

Sufix je v lingvistice označení pro morfém připojovaný za kořen slova. Rozlišují se dva typy sufixu: Flektivní sufixy – používají se k vyjádření mluvnických kategorií při ohýbání skloňování a časování, mají tedy gramatickou funkci. V češtině se o ...

                                               

Vpona

Vpona je v lingvistice derivační nebo flektivní afix, tj. jazykový morfém, bez vlastního významu, který se vkládá do kořene nebo kmene slova, případně mezi kořen nebo kmen slova a předponu či příponu nebo koncovku. Vpony slouží zejména k vyjadřov ...

                                               

Vzor (mluvnice)

Vzor je slovo, které reprezentuje určitou ohýbací třídu při skloňování nebo časování slov stejného typu. Přiřazení ke vzoru je ve flektivních jazycích morfologickou kategorií především sloves a jmen. Každé flektivní slovo se ohýbá určitým zpusobe ...

                                               

Slovní druh

Lingvistika dělí slova do slovních druhu. Ve vymezení jednotlivých slovních druhu hrají úlohu ruzné faktory: jakým zpusobem se slovo zapojuje do věty, jaké tvary tvoří a jaké mluvnické kategorie u něj lze vysledovat atd.

                                               

Citoslovce

Citoslovce je neohebný slovní druh, který vyjadřuje nálady a pocity, vuli mluvčího, označuje hlasy a zvuky. Obyčejně nemá žádnou gramatickou souvislost se zbytkem věty. Citoslovce mohou sloužit také na vyplnění prázdných částí věty. Od ostatních ...

                                               

Částice (slovní druh)

Částice je neohebný slovní druh, který signalizuje vztah mluvčího k výpovědi, vyjadřuje modalitu věty nebo zvýrazňuje větný člen. Zpravidla uvozuje větu, to znamená, že stojí na jejím začátku, ale muže stát i uvnitř věty. Některé částice mají pla ...

                                               

Číslovka

Řadové ordinální – označují pořadí osmý, poněkolikáté, zpravidla ve funkci přídavného jména nebo příslovce. Souborové – označují počet souboru, též vyjadřují počet věcí vyjádřených pomnožným tvarem, syntakticky jsou obdobné základním číslovkám. Z ...

                                               

Člen (mluvnice)

Člen se používá v některých jazycích k označení podstatného jména. Členy jsou v jazycích většinou prostředkem k vyjádření jeho určitosti, případně neurčitosti. Namísto členu, resp. současně s nimi, se určitost v ruzných jazycích vyjadřuje i jiným ...

                                               

Jméno (mluvnice)

Ta slova nebo ucelená slovní spojení, která vykazují gramatické kategorie pádu, čísla a jmenného rodu, se souhrnně nazývají jména. Jmény jsou slova prvních čtyř slovních druhu. Jmenný charakter mohou zčásti nebo úplně mít i některé tvary sloves. ...

                                               

Podstatná jména hromadná

Podstatná jména hromadná jsou taková podstatná jména, která označují skupinu stejných věcí. Označují nějaký soubor, souhrn nebo celek jednotlivin stejného druhu. Patří do skupiny tzv. singulárií, tedy podstatných jmen, která tvoří množné číslo je ...

                                               

Podstatné jméno

Podstatné jméno je ohebný slovní druh, který označuje názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, děju a vztahu. Je hlavním slovním druhem, který ve větě vystupuje jako argument slovesa.

                                               

Předložka

Předložka je neohebný slovní druh. Předložky stojí před podstatnými jmény, zájmeny a číslovkami. Nejsou plnovýznamovým slovním druhem, ale pomáhají vytvářet fráze a modifikovat vztahy mezi větnými členy. Předložka sama o sobě není větným členem, ...

                                               

Přídavné jméno

Přídavná jména jsou vlastnosti nebo vztahy podstatných jmen. V jazycích, které rozlišují rody, se přídavné jméno zpravidla shoduje s rodem podstatného jména, které rozvíjí. Ve větě mají nejčastěji funkci přívlastku shodného nebo doplňku.

                                               

Příslovce

Příslovce je neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti děju a vlastností. V češtině se mezi slovními druhy řadí na šesté místo. Nejčastěji má ve větě funkci příslovečného určení, které je závislé na přísudku: Babička seděla vzpřímeně ...

                                               

Řadová číslovka

Řadová číslovka je číslovka, která vyjadřuje pozici objektu v řadě, tzn. označuje pořadí, tedy např. první, druhý, třetí, čtvrtý, stý, několikátý… Řadové číslovky gramaticky zpravidla fungují jako přídavné jméno. Koncept řadových číslovek v matem ...

                                               

Sloveso

Sloveso je ohebný slovní druh, který vyjadřuje činnost, stav nebo změnu stavu. Ve většině případu je sloveso ve větě přísudkem.

                                               

Spojka (slovní druh)

Spojka je neohebný slovní druh, který spojuje větné členy nebo věty. Spojky vyjadřují mluvnický a významový poměr vět nebo členu. Rozlišují se spojky souřadicí a podřadicí.

                                               

Zájmeno

Zájmeno je jedním z plnovýznamových ohebných slovních druhu. Jde v podstatě o uzavřenou skupinu výrazu. Ve větě obvykle zastupují podstatná jména nebo přídavná jména a mají tak zpravidla funkci podmětu, předmětu nebo přívlastku.

                                               

Aktuální větné členění

Aktuální větné členění, kterým se ale někdy označuje jen pojetí tzv. brněnské školy, německy Thema-Rhema-Gliederung) je základní princip určující pořadí větných členu v jazycích s tzv. volným slovosledem. Projevuje se v něm záměr a výpovědní pers ...

                                               

Časová souslednost

Časová souslednost je mluvnické pravidlo v některých jazycích, kde volba času v určitých typech vedlejších vět závisí na čase ve větě hlavní. Uplatňuje se např. v latině, románských a germánských jazycích, nikoliv však v češtině a dalších slovans ...

                                               

Hlavní věta

Hlavní věta je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a muže tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu.

                                               

Inverze (jazykověda)

Přívlastková inverze se v ruzných mírách používá v češtině a slovanských jazycích obecně: Například v polštině je relativně běžná. Jde o přehození slovosledu pojmu a jeho přívlastku, zejména v odborných textech.

                                               

Podřadnost

Hypotaxe, česky podřadnost, je v jazykovědě syntaktický vztah, kdy je jeden syntaktický prvek závisle napojen na druhý. Gramaticky závislý prvek nemuže stát samostatně bez svého řídícího prvku. Podřadnost se nejčastěji uplatňuje v souvětích, kdy ...

                                               

Příklonka

Příklonka je slovo, které nemá vlastní přízvuk. Tvoří přízvučný celek se slovem předcházejícím. V některých případech se mohou příklonky psát s předchozím slovem dohromady, např. české ty s udělal. Slova, která tvoří přízvučné celky se slovy násl ...

Encyclopedic dictionary

Translation
Free and no ads
no need to download or install

Pino - logical board game which is based on tactics and strategy. In general this is a remix of chess, checkers and corners. The game develops imagination, concentration, teaches how to solve tasks, plan their own actions and of course to think logically. It does not matter how much pieces you have, the main thing is how they are placement!

online intellectual game →