★ Free online encyclopedia. Did you know? page 165



                                               

Kolenchym

Kolenchym je typ pletiva s nepravidelně ztloustlými buněčnými stěnami, čímž se liší se od parenchymu s neztloustlými a sklerenchymu s rovnoměrně ztloustlými. Jeho vlastnostmi jsou pružnost a pevnost, z čehož vychází jeho funkce v rostlině. Kromě ...

                                               

Mezofyl

Mezofyl je asimilační typ pletiva rostlin tvořený chlorenchymem a mezibuněčnými prostory. Nachází se v listech zelených rostlin, ale i v povrchových částech stonku. Toto pletivo obsahuje chlorofyl a intenzívně fotosyntetizuje. Asimilační pletivo ...

                                               

Parenchym

Parenchym je druh pletiva rostlin, ale někdy se tímto termínem označují i tkáně podobné struktury u živočichu. Je tvořen tenkostěnnými buňkami. Rozdělujeme parenchym destičkový a palisádový či houbový.

                                               

Pletiva krycí

Krycí pletiva pokrývají povrch rostlinných orgánu, chrání rostlinu proti nepříznivým vlivum vnějšího prostředí. Prvotním krycím pletivem je pokožka. Pokožka nadzemních orgánu se nazývá epidermis, pokožka kořene rhizodermis. Pokožku většinou tvoří ...

                                               

Primární meristémy

Primární meristémy jsou druhem pletiv dělivých vyskytujících se ve vzrostných vrcholech rostlin. U stonku se setkáváme s protodermem, prokambiem a základním meristémem. Naopak u kořene je to dermatogen, periblem a plerom. U vyšších rostlin vznika ...

                                               

Puvodní meristémy

Puvodní meristémy jsou pletiva dělivá, která mají téměř všechny typy rostlin. Jsou to iniciální buňky, jejichž činností vznikají buňky jiné s funkcí pletiv trvalých nebo dělivých. Protomeristémy u rostlin, které se řadí fylogeneticky po kapraďoro ...

                                               

Sekundární meristémy

Sekundární meristémy jsou druhem dělivých pletiv, se kterými se setkáváme u rostlin s druhotným tloustnutím. Vznikají obnovenou dělivou funkcí primárních meristému a nachází se hlavně u dřevin. Rozdělují se na dva základní druhy kambium a felogen.

                                               

Sítková buňka

Sítková buňka je označení pro složku primitivních vodivých pletiv u kapraďorostu a nahosemenných rostlin. Poprvé se objevily v lýku permokarbonských přesliček a až u krytosemenných rostlin z nich vznikly pravé sítkovice. Sítkové buňky jsou živé a ...

                                               

Sítkovice

Sítkovice jsou složky vodivého pletiva krytosemenných rostlin, které umožňují vedení cukernatých roztoku lýkem, a to převážně z listu do místa spotřeby nebo do zásobních orgánu. U nahosemenných a kapraďorostu je nahrazují tzv. sítkové buňky.

                                               

Sklerenchym

Sklerenchym je rostlinné pletivo, někdy se mu říká kamenné buňky. Vyskytuje se v plodech a svazcích cévních. Neobsahuje mezibuněčné prostory, tzn. interceluláry. Je tvořen buňkami s rovnoměrně ztloustlými buněčnými stěnami, jejichž součástí je i ...

                                               

Vzrostný vrchol

Vzrostný vrchol, někdy vegetační vrchol nebo apikální meristém je primární dělivé pletivo, umístěné na vrcholu u některých rostlinných orgánu. Nachází se v pupenech, z nichž rostou větve a listy, na kořenové špičce. Tkáň ve vzrostném vrcholu je n ...

                                               

Vegetativní orgány

Vegetativní orgány rostliny jsou ty, které rostlině slouží primárně k jejímu vlastnímu rustu, nikoliv k pohlavnímu rozmnožování. Nikoliv však květ, plod, semena či prašníky. Ty nazýváme generativní orgány. Tedy například list, stonek nebo kořen. ...

                                               

Hypokotyl

Hypokotyl je nejspodnější článek stonku mezi kořínkem a děložními lístky. Je také nazýván podděložním článkem, je prvým internodiem spojujícím kořen se stonkem.

                                               

Kmen (botanika)

Kmen je hlavní dřevnatá část organismu dřevin, zejména stromu, vyrustající z kořenové části. Z kmene se oddělují větve, nahoře je zakončen vrcholovým pupenem. Kmen přirozeně roste svisle, v závislosti na přírodních podmínkách však muže nastat nap ...

                                               

Rhizoid

Rhizoid neboli pakořínek je příchytné vlákno, jímž se některé rostliny a houby poutají k zemi. Rhizoidy tedy slouží k podobnému účelu jako kořeny u cévnatých rostlin. Houby některých druhu vytvářejí rhizoidy na kontaktu s pudou. Tyto rhizoidy vyl ...

                                               

Hypostom

Hypostom je hlavní součástí ústního ústrojí klíšťat. Jedná se o dlátovitý útvar pokrytý dozadu otočenými zoubky. V rýhách po stranách hypostomu se nacházejí pedipalpy a chelicery. V okamžiku nalezení vhodného místa pro přisátí na těle hostitele k ...

                                               

Chelicery

Chelicery, neboli klepítka jsou prvním párem končetin u klepítkatcu, mohou se skládat ze dvou nebo tří článku. U některých klepítkatcu mohou mít tvar kleští, přičemž se jedná o starší a primitivnější typ chelicer. Modernější typ chelicer má tvar ...

                                               

Klepeto

Klepeto je hrudní končetina některých členovcu sloužící k uchopování, především k přenášení potravy k ústnímu otvoru, dále k obraně před predátory. U korýšu také k přidržení partnera při pářícím aktu.

                                               

Pleopody

Pleopody jsou zadečkové nožky vyskytující se u některých skupin členovcu. Mají ruzné funkce, např. samice korýšu na nich nosí přichycená vajíčka a případně i larvy a kmitáním zadečkových nožek jim přihánějí čerstvou vodu. Zadečkové nožky jsou zpr ...

                                               

Snovací bradavky

Snovací bradavky jsou orgánem produkujícím pavučinová vlákna, který vznikl přeměnou zadečkových končetin předku dnešních pavouku. Nacházejí se na břišní straně zadečku, ve většině případu jsou posunuté až na jeho konec. Jejich počet kolísá od dvo ...

                                               

Snovací žlázy

Snovací žlázy produkují vlákno disponující extrémní pevností a pružností. Tyto žlázy najdeme u pavouku a některých larev motýlu a chrostíku. Na rozdíl od pavouku, kteří mají snovací ústrojí na spodní straně zadečku, larvy vlákno soukají ze spodní ...

                                               

Zadeček

Zadeček čili abdomen je jedním z tagmat těla členovcu, jejichž tělo je členěno na hlavu, hruď a zadeček, příp. na hlavohruď a zadeček.

                                               

Radula

Radula je anatomický orgán měkkýšu umístěný v ústní dutině a určený k příjmu, posouvání a prvotnímu rozmělnění potravy. Je srovnávána s jazykem obratlovcu, i když plní i odlišné funkce. Na povrchu je vybavena jemně ozubenými chitinovými pásky, už ...

                                               

Sépiová kost

Sépiová kost je redukovaná puvodní schránka dvoužábrých hlavonožcu, které zařazujeme do kmene měkkýšu. U řádu sépie se dlouhým vývojem pozměnila svuj význam a stala se vnitřním orgánem.

                                               

Ulita

Ulity, které jsou spirálně vinuté, lze podle pozice ústí v základní poloze vrchol směřuje nahoru, ústí k pozorovateli rozlišit na levotočivé a pravotočivé. Většina druhu plžu má ulitu pravotočivou, menší počet druhu má ulitu levotočivou. Vždy zál ...

                                               

Anatomie obojživelníku

Anatomie obojživelníku je vědní obor zabývající se stavbou těla těchto primitivních čtyřnožcu. Obojživelníci jsou přechodná skupina mezi vodními a suchozemskými obratlovci, sdílejí proto některé znaky se svými předky, lalokoploutvými rybami, a zá ...

                                               

Rezonanční měchýřek

Rezonanční měchýřek je pružná biomembrána, kterou má většina žabích samečku. Obvykle slouží k zesilování jejich skřehotavého volání, zejména v období námluv. Přítomnost či rozvoj rezonančního měchýřku je u většiny žabích druhu jedním z vnějškovýc ...

                                               

Dýchací soustava ptáku

Dýchací soustava ptáku je nejvýkonnější ze všech obratlovcu. Celková aktivní plocha ptačích plic je až o 20 % větší než u savcu, také intenzita dýchání u ptáku je vzhledem k morfologickým i funkčním odlišnostem plic mnohem vyšší. Plíce jsou poměr ...

                                               

Kostra ptáku

Kostra, skelet ptáku se vyznačuje pevností a lehkostí, její hmotnost tvoří asi 1 / 10 hmotnosti ptáka. Pevnosti se dosahuje srustem četných kostí na lebce, hrudní a křížové oblasti na končetinách. Lehkost je zajištěna vymizením zbytečných prvku a ...

                                               

Kuže ptáku

Kuže ptáku společně se sliznicemi trávicího, dýchacího, močového a pohlavního traktu představují nejen primární mechanické bariéry, kterými se ptáci chrání proti vstupu patogenu do organismu, ale také se podílejí na imunitních reakcích. Kuže pták ...

                                               

Oběhová soustava ptáku

Oběhová soustava ptáku se vyznačuje určitou konvergencí se savčí. Ptačí srdce je čtyřdílné, přepážka mezi levou a pravou polovinou je úplná. K mísení redukované a oxidované krve nedochází. Levá aorta plazu zanikla a z levé komory vystupuje jediná ...

                                               

Skořápka

Bez ohledu na tloušťku je skořápka pórovitá, což zárodku umožňuje dýchat. Jako zásoba vzduchu funguje i vzduchová komurka, umístěná na tupém konci vejce. Její objem se spolu s vývojem zárodku zvětšuje.

                                               

Smyslová soustava ptáku

Mezi smyslovými orgány ptáku dominuje zrakové a sluchové čidlo, avšak dobře jsou vyvinuty i další receptory. Byla u nich zjištěna Herbstova a Grandryho tělíska, Merkelovy buňky, Vater-Paciniho tělíska a řada dalších specializovaných mechanorecept ...

                                               

Syrinx (anatomie)

Zpěvné ústrojí je ptačí obdobou hlasivek savcu. Slouží k produkci zvuku u ptáku. Nachází se v místě, kde se prudušnice rozděluje na dvě prudušky ve tvaru obráceného Y. Syrinx pěvcu Passeriformes má poněkud komplikovanější stavbu, než u jiných pta ...

                                               

Trávicí soustava ptáku

Trávicí soustava ptáku v podstatě odpovídá základní stavbě trávicího ústrojí u vyšších obratlovcu, má však některé zvláštnosti. Podobně jako u savcu lze ji rozdělit na část hlavovou a trávicí trubici. Hlavová část zahrnuje zobák, dutinu zobákovou ...

                                               

Vaječník ptáku

Vejce se tvoří v ptačích samičích pohlavních orgánech – ve vaječníku a vejcovodu. Ve vaječníku vznikají vajíčka v biologickém smyslu slova, kdežto ve vejcovodu probíhá tvorba vejce. Hmotnost vaječníku u jednodenního kuřete je asi 0.03 g, u kuřičk ...

                                               

Vejcovod ptáku

Vejcovod ptáku je součástí ptačí rozmnožovací soustavy. Podobně jako vaječník i vejcovod se v embryonálním vývoji zakládá oboustranně, ale dále se vyvíjí pouze levostranný vejcovod. Je zavěšen na stropě dutiny tělní. Stěna vejcovodu se skládá z p ...

                                               

Zobák

Zobák ptáku je rohovitý epidermální útvar. Rozlišuje se horní a dolní zobák. Skelet zobáku kryje kuže se silně zrohovatělou epidermis, která tvoří rohové pouzdro zobáku. U papoušku je horní čelist připojena k lebce pružným kloubem. Současní ptáci ...

                                               

Chlup (zoologie)

Chlup u živočichu je součást tělního pokryvu. Srst je typicky savčím znakem. Stavbou a vznikem se chlup liší od chlupu rostlin nebo výrustku jednoduchých živočichu, jako jsou bakterie a bezobratlí. Chlupy se zakládají po celém povrchu těla, jejic ...

                                               

Paspárek

Paspárek, též vlčí dráp, je pátý prst na pánevní končetině psa. Většina psu má na pánevních končetinách jen čtyři prsty, paspárek je zcela zakrnělý. Je-li přítomen, vyrustá výše na noze a nemá kontakt se zemí. Paspárek muže být ruzně vyvinutý, v ...

                                               

Patagium

Patagium je kožovitá membrána, která pomáhá některým živočichum v létání či plachtění. Blána je přítomná u některých vyhynulých i současných skupin živočichu jako jsou netopýři, některé druhy ptáku, dinosauru a některých plachtících žab a ještěru ...

                                               

Postorbitální zápora

Postorbitální zápora je kostěný oblouk lebky spojující čelní kost s lícní kostí, který probíhá na zevní straně očnice. Vyskytuje se pouze u savcu, zejména u primátu z podřádu Strepsirhini a také damanu, zatímco haplorhinní primáti ji plně integro ...

                                               

Roh (biologie)

Kostěný roh ružek, paružek se vyskytuje většinou v párech u žirafovitých přežvýkavých sudokopytníku na hlavě. Je to kost pokrytá kuži, muže dorust délky i 25 cm, neodpadává. U pravých žiraf kuže kryje celý roh, kdežto okapi nemá špičky ružku kuži ...

                                               

Brunnerova žláza

Brunnerova žláza je systém drobných exokrinních žláz v podslizniční vrstvě dvanáctníku, jež produkují zásaditý sekret. Ten chrání sliznici před kyselou žaludeční šťávou a neutralizuje ji tak, aby mohlo správně probíhat trávení pomocí pankreatický ...

                                               

Piha

Pihy jsou žlutohnědé ostře ohraničené skvrny na lidské kuži obsahující zvýšené množství kožního pigmentu. Objevují se především na obličeji, hlavně v oblasti nosu, ale také na jiných místech těla jako je hruď, ruce, ramena či záda. Množství pih o ...

                                               

Pokožka (živočichové)

Pokožka je nejsvrchnější vrstva kuže. Tvoří vodotěsný ochranný obal kolem povrchu těla a je tvořena jednak tenkým vrstevnatým epitelem z dlaždicovitých buněk a jednak pod nimi je bazální membrána. Pokožka neobsahuje žádné cévy a je vyživována pou ...

                                               

Šupina (ryby)

Šupiny ryb se nacházejí na povrchu těla a vznikají jako deriváty škáry. Jejich primární funkcí je především ochrana. U ruzných skupin ryb se vyvinuly ruzné modifikace šupin, v některých případech dokonce dochází k jejich redukci nebo i k úplné ab ...

                                               

Trávicí soustava

Trávicí soustava se vyskytuje u většiny živočichu, postrádáme ji primárně pouze u těch nejjednodušších např. houbovci nebo sekundárně u některých specializovaných parazitu. Tito se vyživují osmotrofně. Většina živočichu však trávicí soustavu má. ...

                                               

Centroacinární buňky

Centroacinární buňky jsou epiteliální buňky exokrinního pankreatického aparátu obratlovcu. Běžně se vyskytují na proximálním konci pankreatických vývodu v lumen acinu. Pro identifikaci centroacinárních buněk bylo na základě mnoha klíčových prací ...

                                               

Houstonovy řasy

Houstonovy řasy, lat. plicae transversae recti, jsou příčně probíhající řasy ve stěně konečníku. Obvykle jsou tři, první, plica transversalis recti superior, a třetí, plica transversalis recti inferior, vycházejí zleva, prostřední, největší, se n ...

Encyclopedic dictionary

Translation
Free and no ads
no need to download or install

Pino - logical board game which is based on tactics and strategy. In general this is a remix of chess, checkers and corners. The game develops imagination, concentration, teaches how to solve tasks, plan their own actions and of course to think logically. It does not matter how much pieces you have, the main thing is how they are placement!

online intellectual game →